1. Anglie: Den 3-5 - fotočlánek (viděla jsem naživo královnu Alžbětu II., hrad s krásnými zákoutími a orby)

pátek 24. května 2019

Vzhledem k tomu, že si toho už moc o svém prvním (školním) zájezdu do Anglie z roku 2012 nepamatuju, tak popis zbývajících tří dnů i s návratem do ČR asi "sfouknu" jen v tomto jednom článku. :D


Takže druhý den v Anglii (přičemž to byl třetí den zájezdu) jsme se jeli podívat do kláštera v Glastonbury (díky, já, že jsem si schovala prospekty k zájezdu). Uvítal nás tam bláznivě se chovající průvodce, stylově oblečený v mnišském rouchu. Mám ho na několika fotkách, ale na jedné to vypadá, jako by se chtěl svléknout/obléknout - utahoval si šňůru kolem pasu, tak hádejte, co sem dám! :D

Šest let už tu klofu + přidrzlá politická básnička o starým Babišovi

pondělí 13. května 2019

Už bloguju šest let, ejchuchu! Nemůžu tomu uvěřit! Do pěti let včetně to bylo takové roztomilé číslo, ale teď už to na mě začíná působit nějak fosílioidně! :D Ale samozřejmě ne že bych si ve výsledku stěžovala. Podle táty je to prý obdivuhodné, i když já nad tím trochu pochybuju, když od března 2017 včetně sem už obvykle přispívám jen pár/1 článkem za měsíc na rozdíl od dřívějšího 1 článku týdně, ale podle něj je to obdivuhodné i tak, takže na jeho úsudek dám a vy byste měli také! :D


Vzhledem k tomu, že tu tento oslavný článek prostě chci mít a chci, aby obsahoval i něco jiného než jen prosté oznámení, a vzhledem k absenci jiných blogově zaměřených informací (za tento rok mé blogování nezaznamenalo žádný zásadní posun, ani co se týče blogových klubů) a jiných kreativních výplodů sem budu muset dát tu poněkud přidrzlou básničku, kterou jsem vymyslela, jež kritizuje současnou situaci ohledně pana premiéra a s níž na ceduli možná půjdu na demonstraci. :D No hlavněže jsem sem moc nechtěla dávat své politické názory, abych neměla v komentářích nějaké trolly. :D Tak si užijte! :D

Klec nám spadla, klec nám spadla,
kdypak nám ho odsoudí?
Starej Babiš nemá soudnost,
nejde sám do vězení

:D

Děsuplně potají zholený keř, nabitý pracovní týden a školní eskapády

pátek 12. dubna 2019

Občas kušním, že nevím, o čem mám psát, jestli je toho dost a je to dost zajímavé pro článek. No a během tohoto pracovního týdne se mi stalo tolik podle mě zajímavých, vtipných a skvělých věcí, že si to článek přímo vyžaduje! :D Neříkám samozřejmě, že je všechno jenom růžové, to abyste třeba nebyli nějak mrzutí. Ale tohle ve článku popsané mě vážně bavilo! :D


Tento pracovní týden pro mě měl být nabitější, z čehož jsem byla na jednu stranu jako správný lenoch trochu mrzutá, obzvlášť, když jsem měla do plné palby jít po dvou týdnech strávených nemocná v posteli (nebojte, šlo jen o nachlazení + horečku, ale i tak jsem potřebovala ležet).

Mimochodem, tu nemoc jsem si přivodila tak, že jsem udělala podobnou k*avinu jako v říjnu = prochladla jsem vlastní vinou (tentokrát jsem byla venku s kamarádkou Vejškovkou asi třičtvrtě hodiny, i když nám byla velká zima :D) a místo toho, abych na to zareagovala kromě pití čajů i pobytem pouze doma (víkend, šlo to), tak jsem na zahradě v pozdních denních hodinách holila keř. :D

1. Itálie: Den 5. - Řím 4/4 (Pantheon, dobrodružná pouť za svatou mísou a splněné přání)

neděle 10. března 2019

Sláva nazdar výletu, konečně jsem přepsala poslední část popisu zájezdu do Itálie z října 2015 (ehm :D)! :D Hlavně, že jsem to vyprávění o celém zájezdu měla na papírech sepsané snad už v listopadu 2015. No nic, račte si přečíst poslední část o posledním dni v Římě (a o cestě zpátky)! :D

Radši před perexem nechám jen toto místo obvyklých 3 odstavců, jelikož bych asi nebyla moc ráda, kdyby se mi na hlavní stránce mého blogu zobrazovaly určité věci, obsažené v druhém odstavci (teda ve čtvrtém celkově, ale v druhém ve "vlastním článku"). :D

Rok 2018 (2. část)

čtvrtek 7. února 2019

Červenec

2. a 10. mi konečně došly předposlední zásilky se dvěma vtipnými věcmi od Happy Jacksona (doufám, že to nevypadá tak, že jsem si je brala kvůli té značce - naopak, já si je pořizovala kvůli jejich vzhledu a tu značku zde zmiňuju jen kvůli tomu, že se mi líbí ty věci, jejich styl, tak je chci nezištně podpořit). Měla jsem tu i jejich fotky, ale nakonec je sem nedám, protože jednu z nich snad konečně vezmu do školy já a druhou poctivě nosí na hodiny má drahá kámoška Eneul a nevím, jestli by se jí líbilo, že by ji podle toho případně mohl někdo poznat. :D

7. jsme s již zmíněnou Eneul svištěly do kina na další marvelácký film o někom z Avengerů - na Ant-Mana! :D A stejného dne jsem si nejspíš pokazila kryt na mobil. Pokud budete někdy uvažovat o koupi nějakého - průhledného, který má na sobě nezakrytý/nechráněný potisk, jakože to vypadá, že se to může hned seškrábat dolů, tak zkusit to opravit zalitím potisku průhledným lepidlem nepomůže. Pokud tam dáte malou vrstvu, tak to bude na nic, a pokud silnější, tak to bude poznat, že je tam lepidlo, potisk bude takový rozmazaný.

22. mě napadlo něco, co mi pomohlo se dále těšit na budoucnost! :D A to sice to, že budu pracovat flexibilně z domova - na počítači! :D Protože vidina 8 hodin někde zavřená v práci mě nelákala... Teda pokud to nezkusím na naší radnici (což se úzce váže na to, jestli tam stále budou působit nynější skvělí a pracovití lidé) a pokud mě nepřijmou! :D

Rok 2018 (1. část)

neděle 6. ledna 2019

Tak toto jsem zažila během první poloviny roku 2018! :D

Leden

1. - Protože jsem se na Silvestra rozhodla, že nechci jet s rodiči k těm rodinným přátelům (co k nim patří i má kamarádka Lenka), kamarádce Eneul jsem napsala v době, kdy už byli všichni v jejich domě napití alkoholu, a k babičce ani ke Gurmánce jsem své líné pozadí vlakem nepřemístila, tak jsem půlnoc z 31. 12. na 1. 1. strávila sama doma. Tehdy skutečně, ne tak jako na Silvestra 2016, kdy jsem nakonec na poslední chvíli skočila rodičům do auta.

Rozhodla jsem se zůstat doma, protože s Bárou, dcerou toho rodinného kamaráda a sestrou Lenky, se nemáme rády, s Lenkou to bývá různé a přítelkyně rodinného kamaráda je trochu kontroverzní osobnost, tzn. obzvlášť tu Báru jsem opravdu na Nový rok nepotřebovala vidět, obzvlášť, když se říká, že jak na Nový rok, tak po celý rok. Dále se mi nelíbilo, že si Lenka stejně jako minulý rok nakonec k sobě pozvala i jinou svou kamarádku, což mi navíc dala vědět těsně před tím a ještě psala, že tam bude jen možná a že to zjistím, až přijedu. Prostě jsem s tím měla problém, no.

Mí rodiče k nim odfrčeli, že když už bylo všechno nachystáno, jídlo nakoupeno a počítalo se s tím, a říkali, že příští rok to nějak vymyslíme ke spokojenosti obou stran (spoiler pro uklidnění: jo, vymyslelo se to! :D). No neradovala jsem se z toho a to je slabé vyjádření, taky proto, že jsem pověrčivá. Ovšem stejně to pro mě bylo příjemnější! A půlnoc jsem si nakonec "ošéfovala" - vytáhla jsem celkem čerstvou společnou fotku s někým, kdo se mi líbil (ale hlavně před několika lety, ale co), a přiťukla jsem si s ním! :D Rodiče se naštěstí vrátili ještě téhož dne, takže jsme se na Nový rok viděli! :D

Volný design - Vánoční

úterý 1. ledna 2019

Pro první den nového roku je už nějakou dobou na mém blogu tradicí, že sem dám volný design a přesně tak tomu bude i teď! :D Ať se nám v roce 2018 splní všechna přání, ať se pro nás věci vyvinou lépe, než jsme očekávali, a ať jsme šťastní! :D



(nápis v záhlaví je samozřejmě možné upravit)

Začátek 2. ročníku VŠ + 2 proobčanské aktivity - část 2.: (Ne)demonstrace

pondělí 5. listopadu 2018

Předchozí díl je zde! :D


Následujícího dne, v úterý 2. 10., jsem měla první školní den... A hodlala jsem jej zasvětit demonstraci proti jedné politické straně a jejímu předsedovi, co k nám měl přijet na předvolební akci na náměstí! Docela jsem se na to třepala... Stejně jako více něž 600 podobně naladěných místních a přespolních, co na facebookové události zatrhli, že se zúčastní či že mají zájem.

Psaly se tam zajímavé vtipné burcující příspěvky! :D Jako jak se na něj připravíme, jak ho u nás „přivítáme“… Nějaký pán domlouval „náhodnou“ projížďku motorek po náměstí v čase té předvolební akce = rachotem by to rušili… Lidé sdíleli kýmsi vylepšené plakáty té strany (něco dopsáno/dokresleno), co kdesi visely… Někdo další zase publikoval fotku nějakého vítacího nápisu na silnici… Lidé se radovali z toho, jak dostal ten předseda té strany na frak v jiných městech… :D

Začátek 2. ročníku VŠ + 2 proobčanské aktivity - část 1.: Služba pro radnici

pátek 26. října 2018

Vždycky pište články ve Wordu! Věřte mi! A ukládejte si je a mějte zapnutou funkci automatického ukládání! Nikdy je nepište jen v bloggerském editoru! Protože pak by se mohlo stát, že byste mohli o část práce/celek přijít a to i když jste si ten článek v editoru uložili (ale nechali jste ten editor otevřený, pak jste vypnuli počítač, při otevření internetového prohlížeče stiskli CTRL + T, díky čemuž se vám načetly poslední používané a nezavřené karty – včetně bloggerského editoru, což by neměl být problém, jenže prostě nějak se to tam objevilo v prapůvodní verzi...)! Ugh! Hlavně, že jsem ten článek měla hotový už minulý týden, akorát jsem ho nevydala… No ale teď už konečně k tématu! :D


Jestli jste začali studovat v budově Univerzity Karlovy v Jinonicích, věděli jste z mých jiných článků, že tam taky studuju, a třeba jste se tam po mně rozhlíželi, tak já jen, že ještě jste mě tam potkat nemohli. :/ :D A tu je vysvětlení:

V pondělí 1. 10. jsem totiž ještě neměla žádné hodiny. Vesele jsem si tedy zůstala doma. Malovala jsem si, jak porelaxuji před trošku nervozitu působícím začátkem nového školního roku = konce úplného flákání na nějakou dobu, ale nakonec jsem si domluvila 1. "proobčanskou" aktivitu. :D Jakože jsem šla v okolí bydliště roznášet volební časopis hnutí, se kterým sympatizuju!

Co mi došlo po roce studia na vysoké škole (+ pokračování popisu prokrastinace)

neděle 30. září 2018

Ahoj, mí drazí čtenáři, hádejte co? Já konečně píšu článek! :D Tentokrát to bude ještě o mém prvním roku na vejšce.

Co mi během něj došlo?

  • Upevnila jsem si vědomí toho, jak jsem hrdá na to, že studuju na Univerzitě Karlově, navíc v Praze (UK působí ještě ve dvou jiných městech)! Velmi mě to hřeje na srdci, ale snažím se tím nevychloubat na potkání, to abyste si třeba něco nemysleli. :D
     
  • Uvědomila jsem si, že jsem na svém oboru spokojená a chci ho vystudovat!

    Na toto rozhodnutí měl rozhodně (:D) pozitivní vliv nález kamaráda/strategického spojence, se kterým se nejvíce z vejšky bavím. Samozřejmě ale také poznání dalších kamarádek, s nimiž už si ovšem povídám méně. A kolektiv obecně - že vedoucí cvičení (jsou přednášky a k nim někdy cvičení) jsou skoro naši vrstevníci, a tak oplývají takovými vlastnostmi, jako je například ještě větší přátelskost a tolerance. No a taky se člověk cítí o něco více v pohodě, když ho učí lidé přibližně jeho věku. "Normální" vyučující také působí dobře.

    Jsem nadšená z toho, že jsem spokojená se svým oborem a se školou! :D
  • Fakt se musíte učit na zkoušky. A dělat úkoly! A obojí včas! Hlavně prváci to však někdy do určité míry mívají usnadněné pomůckami od starších studentů... :D


Následuje ilustrace mého prokrastinování během zkouškového: