Ahoj, pardon, že nevyšel dlouho článek, zkusím ho co nejdřív vydat, ale mám teď nějaké zkoušky ve škole :)

Rozdíly mezi vysokou a střední školou

pátek 29. června 2018

Ráda bych se s vámi podělila o nějaké rozdíly mezi vysokou a střední školou, které jsem mimochodem napsala do několika záznamů v sociologickém deníku na jeden předmět. :D

A ano, všechno, co tu bude, si pan cvičící přečetl, protože 1) jsem potřebovala naplnit minimální počet slov jednoho záznamu, tedy jsem musela "tentovat slova" :D, 2) za nejsnadnější považuju upřímný popis, i když se pak kolikrát stydím a 3) psaní upřímně je mi nejpříjemnější :D

Jo a tentokrát k tomu popisu si dvakrát vezmu části z těch v mém případě nejspíš "sociologických" komentářů (zvýrazním je zeleně), ale za sociologické nepůjdou nazvat ještě víc, protože si z nich vyberu jen útržky, tedy z nich budou prostě jen nějaké poznámky. :D



Jako první rozdíl bych uvedla volnější režim. Tuto změnu jsem snad ani nečekala a rozhodně ne do takové míry, jak se projevuje teď. Domnívala jsem se, že se počet hodin nezmění, nebo nijak zvlášť, že budu ve škole nucena pět dní v týdnu strávit podobně času, jako na střední škole. A ono momentálně mám celý jeden den volný a hodin tak málo, až se okolí divilo, jestli jsem se přihlásila na vše, na co jsem měla!

S volnějším režimem se však pojí určité nevýhody. Jako jejich příklad bych uvedla několikahodinový rozestup mezi dvěma přednáškami.

Také mí přátelé nejednou vyjádřili nelibost z několikahodinových rozestupů mezi přednáškami/cvičeními. Obzvláště mimopražští dojíždějící studenti kvůli tomu řeší problém s tím, kam během té pauzy zamířit a čím se zabývat. Bývají také rozhořčení z toho, že by nemuseli domů přijet pozdě večer, kdyby přednášky pěkně navazovaly.

Volnější režim na vysoké škole však nezahrnuje jen méně hodin a jejich různé uspořádání v čase. Oproti střední škole totiž některé hodiny – hlavně přednášky – nejsou povinné a je jen na svědomí studentů, zda dorazí nebo se budou místo toho věnovat jiným aktivitám. Tuto změnu kvituji s povděkem, jelikož dle mého úsudku jeden pan učitel pouze čte prezentaci, kterou následně uloží na Moodle, a tak mi přijde zbytečné tam chodit, když bych stejně stačila přednesené informace do příchodu domů zapomenout a musela bych se je znovu učit z té prezentace.

Ráda bych samostatně zdůraznila další, již zmíněnou, změnu, a to sice nahrávání prezentací na internet a s ním spojenou občasnou chybějící nutnost zapisování látky.

Minimálně jeden z mých přátel pozitivně hodnotí nepovinnost určitých přednášek a podle toho se občas chová. Vím také o někom, kdo je sice natolik svědomitý na to, že na hodinu fyzicky dorazí, ale věnuje se vypracovávání úkolu na jiný předmět, tedy tato osoba pozitivně kvituje chybějící nutnost dávání pozoru za účelem poznamenávání látky.

Další rozdíl oproti střední škole pro mě ovšem není překvapením, minimálně ne na 100%. Jedná se o nárůst počtu domácích úkolů. Ten se ovšem zvýšil na dle mě už frustrující číslo.

Mezi změny s nástupem na vysokou školu bych samozřejmě počítala i v jednom případě velmi přísné hodnocení úkolů, které může být způsobeno tím, že se učitelé tolik neznají se studenty jako na střední škole.

Přednášky a cvičení trvají delší dobu než vyučovací hodiny na střední. A to o výrazně delší časový úsek. Ten se rovnou zdvojnásobil, či v případě cizích jazyků ztrojnásobil! Jedná se tedy o výraznou změnu oproti střední škole, a tak ji zde zmiňuji. Zatím ji kupodivu nehodnotím úplně negativně.

Další, co se proměnilo, je má nově nabytá láska k dříve nenáviděnému předmětu. Jedná se o tělocvik. Svůj postoj jsem změnila díky tomu, že Univerzita Karlova nabízí kurzy různého zaměření, např. aerobic, a tak si mohu vybrat hýbací aktivitu dle své chuti a nemusím se vysilovat u neoblíbených aktivit a z tělocviku se tedy stane příjemné odreagování.

Mezi výrazné změny oproti střední škole rozhodně patří nutnost si vše zařídit sám. Tato skutečnost mi přijde rozporuplná. Někdy ji hodnotím pozitivně, například vyřizování studentské/ISIC karty pro mě bylo zábavou, stejně jako vymýšlení plánu, jak se během zápisu stihnout přihlásit na všechny předměty, o čemž se rozepisuji hned v prvním záznamu. Objevují se zde však také chvíle, kdy zmíněnou změnu hodnotím negativně. Třeba když se nejmenovaná paní učitelka rozhodne vyzkoušet, zda pravidelně kontrolujeme Moodle, jak nám zadala na úvodní hodině, a vloží na jmenovanou stránku domácí úkol, aniž by nás na něj upozornila o hodině.

Narozdíl od střední školy, na vysoké škole nejen, že se musíme na přednášky přemísťovat mezi třídami a mezi patry, ale dokonce i mezi budovami. Tuto změnu, tedy v mém případě letos jen její představu (na předmět, který se vyučuje na Hollaru, se plánuji zapsat až příští rok), hodnotím mírně negativně, přeci jen by bylo příjemnější, kdyby se vše nalézalo na jednom místě.

Vzhledem k tomu, že se tato škola nachází v Praze, městě, kde se konají všechny nejzajímavější akce v republice, tak si všímám více lákadel, které by mohly zapříčinit, že bych nedorazila na nějakou přednášku.

Další rozdíl, jehož chci zmínit, by mohl působit, že se s tímto trochu vylučuje, ale i přes ta lákadla zároveň pociťuji větší motivaci k učení. To může být způsobeno tím, že jsem na vyšším stupni vzdělávání, trochu i tím, že jsem absolvovala léta dodržovanou slavnost imatrikulaci, nebo tím, že vysoká škola má být obtížnější.


Jinak při tvoření sociologického deníku mě samozřejmě také napadl již myslím v minulém článku zmíněný rozdíl, a to sice možnost sestavit si svůj rozvrh ku obrazu svému, ale bylo to jen jako jedna věta "zamuchlená" v textu, který jinak nebyl o rozdílech, a tak to zmiňuju až tady. :D

A co vy, přišli byste na nějaké další rozdíly mezi vysokou a střední školou? Na jaké změny po nástupu na vejšku se nejvíc netěšíte? Na jaké se nejvíc těšíte? :D

2 komentáře :

  1. Jo, podobné změny mě po přestupu ze SŠ na VŠ uhodily první den a nějakou dobu trvalo do nich zajet, ale brzy to byla jen radost, že je to úplně jiný svět :D Volný režim byl paráda a zajistil mi šest let flákárny. Protože u nás nebyla povinná žádná hodina, žádná přednáška a žádný seminář, kdo nechtěl, nemusel do školy chodit vůbec. Úkoly také nebyly. Výjimečně je někdo na seminářích zadával, ale jelikož nebyl povinný seminář, nemohly být povinné ani úkoly, takže kdo nechtěl, je nedělal. A to samé povinná četba, sice jako v syllabech byly takové jakési kolonky "povinná četba" a "doporučená četba", ale odpromovat se dalo i bez toho, abych si od druháku vejš kdy pořídila nějakou učebnici, natož doporučenou učebnici :D Ovšem kvůli tomuto režimu se dostavilo i přesně to, co píšeš - když už jsem do školy přišla, kolikrát jsem tam seděla jen fyzicky a celou dobu dělala něco jiného. Což občas nevadilo, protože asi všude se najde učitel, kterej studentovi na hodině nic nepřinese, ale občas by bylo lepší poslouchat.
    Ale to, že najednou musí člověk věci zařizovat sám, což je pozitivní i negativní, s tím plně souhlasím. Je na jednu stranu fajn, že se člověk účastní jen toho, co opravdu chce, a že si to může rozvrhnout jak chce v rámci možností, že mu to direktivně nenařizuje kolikrát až otravnej třídní a že mu věčně nikdo nestojí za zadkem, ale když něco přehlídne nebo o něčem prakticky ani neví, že by měl, tak může být problém.

    Jinak nějaký další rozdíl... myslím, že jsem si hlavně ve vyšších ročnících už velice výrazně začala všímat toho, že alespoŇ pro část učitelů nejsme děti na okřikování a fackování, ale prakticky kolegové, a že nemálo studentů je opravdu schopno jít na konzultační hodiny a vést kolegiální diskuze a nezůstat v tom výrazném nepoměru "děcko žáček versus všemocná autorita" jak tomu bylo u mnoooohých učitelů na středí. Prostě to bylo mnohem vyrovnanější prostředí. A samozřejmě takový ty detaily, co k tomu patří a co trochu nabudily člověka v tom, že je fakt dospělej člověk, že na něj nikdo neřval že se nepřezouvá, že nikdo nečekal, že půjde do pozoru, jakmile se v posluchárně objeví učitel, že když chtěl během přednášky na záchod, udělat si pauzu, nebo prostě odejít ať už kvůli něčemu důležitému nebo že ho to nebavilo,t ak se sebral a šel a nikdo ho nebuzeroval, že bude přikovanej sedět na místě a podobně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuju za tak obsáhlý komentář! :) Kampak jsi prosím chodila a na jaký obor? :o To mě fakt zajímá, kde je to takhle skvělý! :D
      Jinak například na to, že nemusíme vstávat při příchodu vyučujících, si ještě stále nemůžu zvyknout! A nějaké učitele, co buzerují třeba za ten odchod, tam máme a vím minimálně o dvou...

      Vymazat